* 2001

pochází z Moravského Krumlova, studuje bohemistiku a práva na Masarykově univerzitě v Brně. Texty publikoval prostřednictvím časopisu Host a digitálních platforem Psí víno a Nedělní chvilka poezie. V roce 2023 se umístil na druhém místě v rámci soutěže Ortenova Kutná Hora, v témže roce se ocitl mezi finalisty Literární soutěže Františka Halase. Vydání debutové sbírky očekává na podzim roku 2024.

 

na návsi sabat

ukrutno

oplakala do půl těla
odulé pěstičky na podušce

při samotě sami přes
holoseč vzdouvá se suché ukrutno
jen od okna bzukání
hašlerka popravuje včelu

k ránu
rudému jako úder
bývá jiná
zakořenil povlak
a po osrdí len
a nesnadná usedlina

zoufej si
Madlenko zoufej
jen maličko víc

 

vy kteří žijete

nemocné rostliny zaplanou krajem
promluvíš hlas
a popraská opuka
vy kteří žijete
mícháte kompoty ještě se silou

rok sun rok rok sun rok

a teprv tady zajímá tě
co zbude

kudlanka tvá matka tahá
tě z kostela ven
mezi prsty stébla

sobě málo tomu nic a
tobě mandle umodlila 

 

Petrovy kameny

kdy sejdeme se my tři znova
čmýra kalich bavlna

až budem zase bezmasé
prohnije nám žebroví
až slepcům slezou skráně
nikdo nepoví

na stydký pahorek naroubované
malé výhonky hrušně
hromy na ně celé provazce
padají z Petrových kamenů

podusí ohniska amenů

synům zatlač chrpy na víčka
dcery nech hledět

 

rebis

strčte mi mezi rty červený pomeranč
nejvyšší čas se smát

tvé lačné prsy inkoustem protkány
přijímám podobojí

přišel jsem bez masky
(bez masky?!)
a už dlouho jím za dva
(sebe a tasemnici)
a hlína z golema
na dásni odsvěcená
utnu ji od huby
pro nás oba

rouhám se Pane
a ani Ty nevíš
který jsem

 

studna

polykat úpotky
jako rozčísnout dlaní vodu
co protála přes noc

jsem její paměť
nemrznu

ospalky vydrápeš hadrovou plenou
nahneš se ke studni
s hladinou vyhlazenou

a zatímco se budíš
jsi odkorunován
vlna vymývá
sliny z tvých vlasů

 

nevelká arkána

věž (obrácená)

třepí se rozhled
jako nebožtíkům řasy

sestra je mrtva
nechává pozdravovat
vždycky je něco takového
nic mezi
nebe nebo kolika

pro tlusté obroučky nevidíš
to nehoří strom
to hoří les

chladíš se ve rmutu
a plavat neumíš

 

smrt

zakřeše motyka o loket
zaciví cudná kost
nahý rok který se
zdá se
nekončí

to poslední levantský zahradník
natrhá netřesk do područí
a já do kapes rajčata
si zastrčím

smráká se
mezi travami mu nesměle
potřásám zčernalým uhlem

 

poslední soud

každý je nejkrutější měsíc když vadne chrup
vlož mi lampu do úst
a nezbyde
čeho by pes pohrabal

v dáli suché proso se roznese
takřka dvě neděle po smrti
pokládám dlaždice na vše
co potřebuje obtěžkat
nediv se

London Bridge has fallen down
vysází místo něj mochny česnek
a bohyšky

jak si budem na tohle zvykat?

nevim
zkus to nůžkama

 

kolo štěstí (obrácené)

švagří se kavky
nad velmi vysokým napětím

a opravdu: na kuří oka a na truc
zasrané hřebíky do olší
proklovou

vrací se domů

není co odprosit
a také ne koho

 

blázen (obrácený)

u panské cesty přitloukl úly
Petr Horowitz byl včelařem
zde se ustařil

kopřivou na kamnech svým dětem stlal
ale ty medy co se jich načichal
táhly s ním za hrob
nepoznal jiného

šeptaj si jak se to stalo
že zjara pukly na střeše plástve
a jemnými jizvičkami se
prodraly mlhy

tak starý Horowitz
pošlapal pašije
s růžencem za palcem
rozkopal bojler

 

viselec (obrácený)

tvoříme tichou společnost
já židli překopnu
ty znovu postavíš

k této krajině mne váže jen oprátka