Čtení za časů koronaviru…

Také jste si všimli, že se všechny lifestylové blogy a internetové stránky, které nás dennodenně bombardují těmi nejbanálnějšími radami, tipy a triky, jak vylepšit zaběhlou rutinu naších fádních životů, soustředily jen na to jediné?

Ano, řeč je o viru s roztomilým názvem, díky kterému máme v supermarketech problém sehnat 3vrtstvý toaletní papír – věc tak samozřejmou a neokázale běžnou, že si pomalu začínáme uvědomovat pandemický potenciál bidetu. Který navíc zcela zastínil potenciál ekonomický i environmentální… (Ne nadarmo považují levicově smýšlející intelektuálové a média šíření koronaviru za poslední naději lidské společnosti na nápravu.)

A tak, v dobách karantény, nabyl koncept „zdravého životního stylu“ zcela nových rozměrů a my se z různých zdrojů dozvídáme, jak a z čeho si vyrobit roušky nebo jak si správně umýt ruce. Je už však na každém z nás, aby se vyrovnal s problémem nejpalčivějším, téměř až nadlidským – být sám se sebou a nějak se zabavit.

Proto jsme se rozhodli zachovat chladnou hlavu a sestavit vám exkluzivní „pandemický“ seznam povinné četby v podobě 10 knih pro časy sociálního distancování. Spisovatele již po staletí fascinují různé epidemie a nemoci, kvůli kterým se člověk ocitne v izolaci. Po přečtení libovolné knihy však zjistíte, že může být i hůř.

1. Láska za časů cholery  

Ústředním motivem této magickorealistické jízdy plné emočně nevyrovnaných rozhodnutí a komických úmrtí je neopětovaná láska přecitlivělého Florentina k Fermině Dazové. Abychom tento komplikovaný vztah přiblížili českému čtenáři, použijeme analogii se zlatou perlou české kinematografie – Samotáři. Florentino – jakožto neurochirurg a neurotik Ondřej v podání skvělého Ivana Trojana – je bezmezně posedlý Ferminou, studentkou Hankou v podání krásné Jitky Schneiderové. Jeho stalking nezná mezí, píše jí dopisy, snaží se ji zapálit, dokonce se kvůli ní převléká za instalatéra. Celá situace kulminuje po pohřbu, kdy nešťastný Ondřej/Florentino přijde a vyzná Hance/Fermině lásku. Ta mu šokovaná opáčí, že je bezcitný a že by se už neměli vídat, a to ani náhodou. Na rozdíl od filmového Ondřeje však Florentino pochopí, že si Ferminino srdce nezíská cestou neodbytného vyznávání lásky a naaranžovaných „náhodných“ setkání, a tak ubere.

2. Bílá nemoc

Tuto klasiku českého dramatu snad nemusíme představovat. Ačkoliv Čapek tuto aluzi psal v době rostoucího vlivu totalitního Německa, stvořil nadčasové dílo, které je poplatné snad v každé době. Karel totiž moc dobře věděl, že politická moc je v dobách celospolečenské krize mnohem citlivěji pozorována a revidována a že právě v těchto extrémních situacích jí jde o všechno. Každý její krok je bedlivě bilancován a pochybení tedy nepřichází v úvahu. Ostatně byla to právě Bílá nemoc, na kterou jsme si vzpomněli, když jsme četli zprávu, že brazilský mluvčí prezidenta je nakažený koronavirem. To by nebylo tak žhavé, kdyby neobědoval s prezidentem planety Země, Donaldem Trumpem. Hned nám vytanula na mysli postava Maršála, který když zjistil, že je sám nakažený zákeřnou bílou nemocí, prošel osobní katarzí, přehodnotil své dosavadní hodnoty a bojechtivost, a rozhodnul se, že zbytek svého života zasvětí vymýcení této epidemie. Pak ale svět oběhla zpráva, že Trump je na koronavirus negativní a naše naděje byly v háji.

3. Proměna

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.

Úvodní věta z této nesmrtelné povídky nás vtáhne do děje jako dobře nahozené laso kovboje. Představovat něšťastný osud Řehoře asi nemusíme, snad jen zmiňme, že z ontologického hlediska spěl život této postavy, ve které lze snadno spatřit jistou paralelu se samotným psychofyzickým Kafkou a jeho pocitem existenciální samoty a deziluze, k nevyhnutelnému kataklyzmatu v podobě proměny v nevábný hmyz. Aby také ne – Řehoř se stal otrokem vlastního života, láska rodiny byla podmíněná tím, jak dobře plnil svůj telos úřednické práce, na které byla existenčně závislá. Takže v momentě, kdy se proměnil v dysfunkčního brouka, kterému dělaly problémy i základní pohyby, např. otočit se ze zad na břicho (poznáváte se?), začal být nežádoucí. Tak započala Řehořova karanténa v tísnivém pokojíčku, jehož důvěrnost se mu postupně stala klaustrofobním vězením a později i místem smrti.

(Jakkoli je představa proměny v hmyz nevábná, pořád věřím, že se jednou probudím jako Spider Man.)

4. Tulák po hvězdách

Vrcholné dílo Jacka Londona je ukázkovým příkladem, jak se člověk pomocí sebedisciplíny, trochy imaginace a třeba dobré knihy může vymanit z izolace svého domácího vězení. Vypravěčem i protagonistou knihy je profesor Darrell Standing, který si v nejtvrdší káznici odpykává doživotní trest za vraždu. Vedení věznice se snaží zlomit jeho vůli mučením pomocí samotky a tzv. svěrací kazajky – plachty, do které je lidské tělo utaženo tak silně, že krom znemožnění pohybu nedovoluje ani řádné fungování organismu. Standings ale záhy zjišťuje, že je v těchto chvílích schopen dostat se do jistých transcendentálních stavů, ve kterých kráčí mezi hvězdami a prožívá zážitky ze svých minulých životů: „Nicméně jsem takto oděn kráčel mezihvězdným prostorem, nadšen vědomím, že jsem se vydal na velkou dobrodružnou pouť a že na jejím konci najdu všechny kosmické vzorce a objasním si nejzazší tajemství vesmíru.

Vřele doporučuje Standa Grof!

5. Prométheova játra

Co by to bylo za seznam, kdyby v něm nefigurovala alespoň jedna poezie a deníkové záznamy? Díky Jiřímu Kolářovi máme obojí v jednom. A ještě mnohem více… Prométheova játra jsou kompozičně i obsahově mistrným dílem s širokým žánrovým rozptylem: text je složen z litanií, hovorových záznamů, grotesek, hyperbol, cynických výpovědí i pamfletů. To celé je prosycené folklorem velkoměsta Prahy, který Kolář jako autor píšící v duchu poetiky Skupiny 42 dokázal tak mistrně zachytit. V Kolářově textu jsou propojeny básnické proudy od futurismu až po surrealismus – autor ztvárňuje nejen realitu své doby, ale i mnohovrstevnatost moderní civilizace. A těch aluzí na tehdejší společnost! Člověku při čtení plesá srdce, jak polysémicky a metaforicky lze vést intelektuální boj s tehdejší cenzurou a póvlizací společnosti. Tato sbírka je důkazem toho, že karanténa může mít mnoho podob. Nemusí se jednat pouze o izolaci z důvodu propuknutí epidemie, ale lze ji také chápat jako nedobrovolné odříznutí od společnosti, se kterou se člověk ideologicky rozchází. Mucho gusto!

6. Robinson Crusoe

Důvod, proč jsme do seznamu zařadili všemi známý příběh o Robinsonovi Crusoe, je až prozaicky prostý. Stejně jako Robinson i moderní postmileniál má za nejlepšího kamaráda Pátek. Význam a funkce tohoto dne jsou v naší každotýdenní rutině nezastupitelné, a tak v době zavřených hospod hledáme způsoby, jak si jej naplno užít i bez možnosti vycházet z domu. Východisek z této situace je několik: Buďto si uděláme pátek ze všech dnů v týdnu, což se ovšem výrazně podepíše na tvrdosti našich jater. Anebo se prostě vymaníme ze začarovaného kruhu středoevropských konvencí a začneme v pátky praktikovat smysluplnější věci, než je obligátní chlastání. Třeba si přečteme knihu!

(My jsme zvolili tu první možnost.)

7. Mor

Starej dobrej skeptik Camus v této klasice z roku 1947 ukázal, jak rychle se může nemoc šířit ve městě pod karanténou. Mor je považován za tajuplnou kritiku nacistické okupace, ale především za Bibli existencialistické literatury. Také je to je to jedna z několika knih o pandemiích, jejíž globální tržby po rozšíření koronaviru rapidně vzrostly. V bezprostřední blízkosti nebezpečí si lidé zkrátka nemohou pomoci a začnou pociťovat akutní nával fascinace. A když k tomu přidáme špetku sebemrskačského komplexu, dopadá to tak, že se jako dychtiví čtenáři po hlavě vrháme do depresivního a hermeticky uzavřeného světa Camusovy knihy. Autor rovněž potvrzuje to, co tak nějak tušíme už dlouho – že se lidé ve chvílích vypjatých jako prádelní šňůra ukážou v tom pravém světle. A že se najdou i tací, kteří se na tragédii snaží vydělat.

8. Moře rzi

Tahle relativní novinka od spoluautora scénáře k marvelovce Doctor Strange vás posadí na zadek jako náhlá slabost kolenních jamek. Děj je jednoduchý. Lidstvo vyhynulo. Teda… to organické. Světu nyní vládnou anorganičtí roboti a obrovské artificiální inteligence pojmenované ironicky po největších kapacitách lidských dějin: Newton, Galileo, Tacitus ad. Děj knihy je pak velice kultivovanou a filozofickými úvahami obalenou směsí Mad Maxe, Borderlandu a Potomků lidí. (Celý Terminátor a Skynet je oproti této knize jen lehkou selankou pro vaše prarodiče.) Největší přínos Moře rzi ovšem spočívá v onom přehodnocení konceptu „lidství“. Roboti v knize totiž také cítí, sbírají staré artefakty, protože vnímají jejich estetickou hodnotu, objevují taje duchovních krás západů slunce a dokážou milovat. Přebírají pomyslnou štafetu a představují Lidstvo 2.0. Co je ale tedy potom to, co z nás dělá lidi? Zjistíme, že naše biologická podstata to nebude – že to je stav mysli, oč tu běží, a že je jedno, zda si tato mysl hoví v houbovitém mozku nebo v precizně vysoustruhovaných mikročipech.

(Pro fajnšmekry jsou čísla kapitol napsaná v binárním kódu.)

9. Harakiri sborník

To nejlepší z děl mladé generace v jedné naducané bichli? Básně, veršované ptákovinky, existenciální povídky i vybroušené dialogy. To vše a mnohem více vás čeká na více jak 300 stranách, na kterých participovalo 29 autorů z celého Česka i Slovenska. Všechny je spojuje obrovský potenciál a zápal, kterého jsme byli nejednou svědky na některém z našich Harakiri čtení. Pokud vás v karanténě zasáhla tsunami altruismu a zajímá vás, o čem vaši vrstevníci píšou, není nic jednoduššího než si sborník objednat na našem eshopu. A my vám ho osobně předáme v antiradiačním obleku ukořistěném z kostýmního inventáře seriálu Černobyl.

10. Netflix

Sice to není kniha, ale mohla by být!

 

Autor: Vasilios Chaleplis

 

×
×

Cart