Jonáš Zbořil

*1988
Má básnická sbírka Podolí (2013, Host) byla nominována na Magnesii Literu a Cenu Jiřího Ortena. Hraju v kapele Sundays on Clarendon Road a pracuji jako redaktor v Radiu Wave, kde moderuji pořady Liberatura a Startér.

Newfoundland

sovám se nešlo nesmát
co jsme si to jsme si
díky za účast

ještě pořád věříš
na pevné skupenství

fotíš polární záři
jak tančí o pomoc

když přepsali fyziku
normalizovals to

uvař paměť
tvrdě destiluj

Život rostlin

proto se jí říká modlivka
vysvětluješ
s rukama vzorně položenýma na peřině
v trůně postele

na noc se vždycky celá sevře
dělá, že tu není

když si nepatřičně ušustne
máš pocit, že studem zčervená

proto se jí říká modlivka
toho sis
za ty tři roky nevšiml?

otočíš stránku

Hruška

některá atomová jádra
mají tvar hrušky a znamená to
že cestovat časem nelze

čas začal někde támhle
ukazují hrušky
a vydává se zhruba tímto směrem
nezastaví ani neodbočí

vysmíváš se wolkerovi
knihy zoufale opřené jedna o druhou
sušák nese gatě jako kříž

ty spíš
plná hruškových atomů
v břichu titěrný chuchvalec
dalších hruškových atomů

já se snažím psát elegii
povznést tu zprávu
o uvěznění v čase
na něco melancholického
je to stav bez emocí
prohra kterou nevyjádříš slovy
ale gestem

běž
otevři ledničku
pozoruj vyčítavě všechno uvnitř

marni čas
dokud nebudeš přistižen

Svačina

jednou rukou zakrojuješ meloun
obraz detektivky zastaven v čase
nepatrně se napíná
pokoj se prodlužuje

světlo z kuchyně
družice nad ulicí
nejpustší zeměpisný bod

strč přítomnosti do uší špunty
ať ztlumíš neklid z jiných vesmírů

kolik pootevřených knih
nerozsvícených oken
autobusů
v nichž nesedíš

 

×