Josefína Strublová

*1999
Ráda snídám v koupelně, protože tam máme pěkné kachličky. Jednou tam budu mít i citrony, asi vedle vany. Často si plánuju nesmyslný detaily vzdálené budoucnosti, protože je to někdy lepší než to, co je. Ve volných chvílích chodím po galeriích a kavárnách a když volné chvíle dojdou, dělám objektové umění. A píšu Debilní poezii, tak jí říkám, protože jsem trochu zakomplexovaná. 

Krásné je snít

Až dostuduju bakaláře,
budu mít městskej byt,
a žlutý citrony v koupelně,
na Žlutym kopci.

Až mi bude třicet,
ostříhám se na mikádo,
abych vypadala mladší.

A až budu stará
nechám si prodloužit vlasy,
a nabarvím si je na šedo,
budu babka z pinterestu,
co zabírá nemovitosti,
a vydělává na tom.

My

My Král I.,
my Král I. nejdůležitější na tomto světě,
my Král I. a také poslední,
my Král I. s nejdůležitější funkcí.
my Král I. máme bílé království,
my Král I. máme zimní zahrady.

My Král I. si můžeme říkat, co chceme,

my Král I. dostáváme každé ráno léky,
od našeho osobního specialisty,
my Král I. jsme i každý den skvěle živeni,
my Král I. máme o zábavu postaráno,
kolem nás poskakuje několik desítek šašků,
my Král I. se z toho můžeme smíchy potrhat.

My Král I. jsme zvyklí na tento skvělý systém,
my Král I. dostáváme i velice zajímavý
módní výstřelek, který máme kolem našeho těla.
My Král I. se velice bavíme nad tím,
když se z tohoto ohozu snažíme vysvobodit naše ruce.

My Král I. a také poslední,
my Král I. s nejdůležitější funkcí,
My Král I. máme bílé království a úžasnou zimní zahradu,
my Král I. máme skvělé nápady.

Vernisáž

Mindráky,
krabice,
omyvatelný stůl,
2500 korun,
plechy,
parkování,
cedulky,
talířky,
já,
nože,
já,
vidličky,
já,
chleba,
ubrousky,
hořčice,
okurky,
žebřík.

Prázdniny 2012

Dřevěná lavice,
ten zápach je podivný,
vybavím si časy,
kdy jsem seděla uprostřed studený chalupy.

Mám huňatý ponožky,
a svetr co mě kouše,
v ruce držim lesk na rty,
a vím,
že si ho nikdy nenanesu.

Když se řekne škatulkování,
představím si šuplík.
stres necítím,
ale vím,
že je něco špatně.

Nasraná poezie

 Nemůžeš vidět, co teď říkám,
neuvidíš moje slova, nemůžeš odezírat,
nemůžeš cítit můj dech.

Na louce, kde jsem, pozoruj, jak plyne,
jak plynně, plave voda.
Červené oči, nateklej nos,
všude lítaj včely,
sbíraj pyl.

Mám alergii,
na všechny chlapy,
mám vztek na všechny páry,
jdu za tebou, ale vrátím se, něco jsem si zapomněla,
nic.

Chci tě obejmout a taky se koupnout,
do hlavy.
Mám vztek,
na tuhle louku a blbý vosy,
který se jen flákaj.

×