*1996
Skrz psaní básní se obvykle vypořádávám s těžkými situacemi v životě. Neberu to jako terapii, problémy to neřeší, spíše je pomáhá zvládat. Píšu i o jiných věcech – ne tak pochmurných, ale to málokdy. Napsat dobrou veselou báseň je pro mě velice obtížné. Jde ale o to, nebát se poslat své básně dál, protože nikdy nevíte, kam to povede. Třeba až na tyhle stránky.

Hodina spánku

Hodina spánku
promluvila jsem
skrz tvá holá záda

obejmi mě, prosím
když houkají sanitky
a policejní auta
ráno

Budíček!
Nástup!

mlčení

až si někdy zapíchneš třísku
vytáhnu ti ji

Čekáš

čekáš,
stejně jako památné znaménko mléčného souhvězdí,
než do něj narazí jehla
stejně jako nedoschnutý odér parfému visící ve vzduchu
stejně jako nedoceněný lesklý povrch tvojí kůže
stejně jako zásypy nenarozených semínek vymezeného času
stejně jako nabité zbraně tvých řas
chtějí střílet do vysokých tygrů

Ale nebe slaví výročí

Na zemi

V konejšivé iluzi obrazů na stěnách
vyvolané pruhy
a oblouky pastelových barev
p(r)očítám v odrazech
tebe

není to ničí vina
dokud funguje elektřina a vědomí
stahuju si tričko přes kolena

až tě něco naštve
napiš mi to v dopise
a pošli na starou adresu

pošli mi to na tu ještě starší