*1998
Chodím tam, kam chodí ostatní. Točím stisknutím tlačítka. Mám dobrou náladu. Jsem Lucie a tohle je lepší, než když se potká deštník a hrnek u operačního stolu. Je to poezie. Mám kapelu a nosím černé šaty. Kapela je hrozná a ty šaty… nevím. Střídám často tři města. O. P. B. V Ostravě jsem vyrůstala. Poslední půlrok studuji v Praze a do Brna jezdím za Nelou Bártovou nebo Adamem Smětákem. To jsou moji kamarádi.

Kapky

Musel bych tě poplivat,
abych tě očistil
Kapky stékají po tvé hnědé kůži
tečou po rukou
proplazí se mezi stromy
kapají z prstů
jedna po druhé
odrážejí se z bříšek
mizí v nicotě

Jsi zhmotnění romance,
nemáš tvar, ale jsi rudá
Tvůj úsměv ostřejší nežli břitva
zarývá se do mého …

V noci šeptám si tvé jméno,
Salvatore, Salvatore.
Více než touha
zabíjí mě nejistota

Budu moct ty kapky zachytit?
Bude to pach mých slin, co vyteče ti z úst?
Šeptáš i ty mé jméno?
Mám jej uctívat, nebo proklínat?

Radši si vypíchnu jedno oko
a počkám až to přijde,
ať pravdu teď nevidím,
napůl nebo plně se zaslepím

Vidlák

Ráno obuji si střevíčky
Ulíznu vlásky do vlnky
Na líce přilepím dva plátky růže
Jak vyloupnutý ranní květ,
jak čerstvý chléb vytažený z kůže

Rozběhnu se ze dveří
Dnes vyrážím do školy A hovno, ty Jidáši,
neposlechnu si vaše kázání
Radši k ránu do kostelíku
a k večeru do krčmy
Tam mě čeká poznání

Já vidlákem budu,
to mé povolání

Básně rýti můžu i vidlema
na co mi bude ta vaše abeceda
Krávu podojím, dřevo nasekám i
oheň rozdělám.
Můžeš se i ty tímto chlubiti?
K čemu ti je, že hovno a hovno
jsou dvě?