Teodor Sam

*1996
Animus původem ze Slezska. Píšu pod jeho jménem. Lítám mezi jihem a severem. Ráda chodím pěšky, se psem a klobouk smekám před dlouhými nohami borovic. Často piju zelený čaj s mlékem. První půlka na severu maluje obrazy a ta druhá v jejich přítomnosti píše.

 

***
Zakoušíš čtvrtý rozměr zvuku
a v meziprostoru citů
praská oheň
jako pukavky pod podrážkami bot.

Císařovna padla v zájmu nebeské hloubky
pouštíš desky.

Jen pachuť v ústech a jazyk zabarvený vínem.

A kubistické písně
tříští se nám oběma
o konečky prstů.

 

***
Improvizovaná hvězdná obloha
zapálených chatařů a milovníků
dřevěného podhledového obložení.

Galaxie nedokonalosti
galerie jedinečnosti.

Chodíme spát se smíchem blázna
a s lítostí předešlého dne.

Včera začal první březnový den,
ze kterého jsme pomalu odcházeli večerní zkratkou,
kde vítr popotahoval dým z její cigarety
v poločase souboje s mým krokem.

Na pomalou chůzi
si musíš udělat čas.

 

***
Aktuální podnebí pokoje
určuje
jemnost doteků cinkajících skleniček.

 

***
Dnes jsem viděl
rozsypané lentilky na chodníku
a zbytek zaschlého ibiškového čaje
v šálku
jako bradavky gotické madony.

U hodin v centru města
albín poledního večera
stahuje svou kůži.

Na pospas davu
rozemnul oblohu
ve svých dlaních.

Mrtva
padá k zemi
splynula s dlažbou.

 

***
Při pohledu na sušák včerejšího prádla
popadá mě představa.

Představa zvířete,
které Bůh v samé té časové tísni
tvůrčího spěchu
zapomněl stvořit.

Třeba příště
na jiné planetě.

 

***
Do ohně přiloží
jeden klas plamenů.

Rozněžněně pozvedne pohled
od země
zamží v dálku.

Aby v oparu na skle okna u parapetu
mezi kytkami
od fialek po lopatkovec.

Zahlédl odrazy barev světelných klasů
a nejvěrnější portrét tvého hlasu,
který se třepotá
nad plameny
hologramu
zbrázděného
pole.

 

×