Tereza Macurová

*1994
Vystudovala psychologii v Olomouci nyní pracuje jako psycholog a kouč v soukromé škole v Praze. Ve volném čase se věnuje lidskému recenzování současné (nejen) psychologické literatury na svém instagramovém profilu @psychotera.pije. Když nemá po ruce knihu, recenzuje svého psa.

i.

Až mi řekneš všechna slova

která bys mi kdy mohl říct

stejně si přijdu poslechnout tvůj hlas

a prohlédnout tvoji duši

ii.

setkání třetího druhu by probíhalo potichu

velké události se dějí malým způsobem

neumíme vnímat velikost toho, co jsme nikdy nepoznali

a tak i já mlčím, když se my dva dějem

iii.

sny se zdají, aby se nemusely bdít

jak děsivý je dojít tam, kdes vždycky chtěl být

na konečné stanici řidič vyzve k opuštění vozu

kde to neznáš, kam přestoupíš?

iv.

usínám v sedm u večerních zpráv

držíš mě vzhůru do pěti ráno

chtěla bych milovat svůj život

tak jako miluju tebe

třeba bych z něj viděla víc, než zase usnu

v.

z vlaku vypadají stopky jako šmouhy

ale hvězdy vypadají pořád stejně

a mlha, ta vypadá jako všechny příležitosti, kdy jsme mohli bejt a báli jsme se, ale zítra možná, zítra určitě

stromy se míhají rychleji a to mě znervozňuje

takhle vypadá mlha jen z vlaku

vi.

spolu pod Petřínem mluvíme o lásce

sušíme květiny, kterés mi dal

voláme do noci, jen ať se slyšíme

žertujem na věčnost a myslíme vážně

jsme trapní

jak bychom usoudili příště.

×