Rošťácký úsměv na tváři lemovaný hutnými licousy, věčně přimhouřené oči, které bedlivě a se zájmem sledovaly okolní svět zpoza tlustých brýlí, a tužka v uchu. Ne, nespletl jsem si předložku. Karel neměl tužku za uchem jako tesař nebo architekt, měl ji provlečenou dírou v ušním laloku jako by se nechumelilo… Jako umělec.

Karel Nosek, Veselý let, akryl na plátně, 160 × 110 cm, 2019

Zprávy o úmrtí mladého a talentovaného člověka vždycky bolí. Člověk přemítá nad smyslem života, nad nevyzpytatelností a definitivností času, který námi protéká – někdy jako poklidný potok, jindy zase jako divoká řeka, která se vylévá z koryta a lomcuje s přilehlými stromy. Karel Nosek si s těmito vrtochy času nedělal těžkou hlavu. Ke všemu přistupoval s vervou, byl to člověk nezkrotný – živel, který se do věcí pouštěl se zuřivým zápalem, ale který stejně tak dokázal rozšafně přemítat o světě kolem sebe. Rád testoval své vlastní hranice a hledal diskomfort, který by ho jako umělce posunul. Jen se vztyčeným palcem a batohem procestoval stopem velkou část Evropy, spával přitom na kartonech, na které pak zvěčňoval své expresionistické vize. Dodnes si pamatuji, jak mi v již zaniklém Absinthovém klubu Les vyprávěl o své tvorbě. „Počkat, co? Prdící krávy?“

Karel Nosek, 99 Luftbalons, olej na plátně, 120 × 90 cm, 2018

Ano, prdící krávy. Karel totiž zrovna dokončoval svůj poslední cyklus obrazů s názvem Methanocalypsa, který lze popsat jako „deus ex machina v podobě nenasytného člověka a krávy jako jeho nástroje“. Celý koncept je plný humoru a nadsázky, jež mu byly vlastní. Zároveň však dokazuje, jak moc vnímavý a citlivý Karel byl. Vždy považoval za důležitou osvětu – svými obrazy dle svých slov poskytuje „náhled na nikdy nekončící fraktál vlivů a dějů, kterých jsme všichni součástí“. Do svého díla vložil nápaditou vrstvu sarkasmů, kdy v rámci ekologického tématu, krav, konzumace masa, zemědělského průmyslu a velikosti této lidské nenasytnosti může i pouhý prd ohromného množství krav způsobit velkou globální změnu. I přes závažnost zvolených témat dodal svým autorským stylem zobrazovaným výjevům humor a nadhled. Rád totiž svojí tvorbou vyvolával smích, ale i šokoval. Třeba když se na své vernisáži zjevil v liščím overalu.

 

Karel na své vernisáži v ostravské Kalerii Saigon

Karel miloval cestování a teď se vydal na svoji nejdelší pouť. Vzpomínejme na něj s úsměvem na rtech, určitě by si to tak přál!

Karel Nosek (1991–2020)

Malíř, kreslíř, performer a sochař. Rodák z Valašského Meziříčí. Vystudoval Fakultu umění Ostravské univerzity, obor malba pod vedením malíře Daniela Balabána. Své výtvarné práce vystavoval na společných i samostatných výstavách v Ostravě, Valašském Meziříčí, Českém Těšíně, ale také v Řecku. Kromě výtvarného umění se věnoval hudbě a psaní poezie.

Společné výstavy

• 11/2018 Důl Michal „Comfort balcony“, Ostrava
• 05/2018 Florina folklorní museum „Clean-up Florina“ – Open call, Florina, Řecko
• 05/2018 Galerie výtvarného umění Amyntaio, „7x Faster“, Amyntaio, Řecko
• 03/2018 „DEI and city, Ptolemaida festival“, Ptolemaida, Řecko
• 11/2017 Ostravský Art Salon – Forum Nová Karolina, Ostrava
• 05/2017 Galerie Provoz Hlubina „Permutace“, Ostrava
• 04/2015 Gallerie Provoz Hlubina „MSLSAJL“, Ostrava
• 02/2015 Gallerie Půda – „Malby I+II”, Český Těšín
• 12/2014 U Černé Vrány – „Liška ve skoku“, Ostrava
• 01/2013 Gallerie Sýpka – „Cirkus Svět“, Valašské Meziříčí

Samostatné výstavy:

• 09/2017 M-klub – „Úsměvy a Šlehy“, Valašské Meziříčí
• 04/2017 Galerie Nibiru – „Noclehárna“, Ostrava
• 09/2016 Galerie Saigon – Kalerie s čupr uměním – „Velký, hustý, huňatý“ Ostrava
• 08/2015 Industriální hala Krasspol „hLAVA A pATA“ Valašské Meziříčí

Karel Nosek, Poslední večeře, akryl na plátně, 50 × 50, 2018

Autor: Vasilios Chaleplis